JOSEF PÁLENÍČEK-KLAVÍRISTA, PEDAGOG A PROPAGÁTOR ČESKÉ HUDBY 1. díl

          

Narodil se 19.7.1914 v jugoslávském Travniku, dnešní Bostně, matce učitelce a otci ing. geodetovi.V šesti letech Jožky, jak se mu po celý život říkalo, se rodiče přestěhovali do Olomouce na Moravu, kde se začal učit hře na klavír a kde také začala jeho vážná cesta budoucího pianisty a umělce. Jeho prvním učitelem byl prof. Jaroslav Svoboda, který ne jen že vedl jeho první pianistické kroky, ale dokázal velmi brzy rozbušit srdce dítěte pro lásku k muzice (zejména k L. Janáčkovi) a výrazně ho ovlivnil na celý život převážně v otázce české hudby.

Josef Páleníček byl od dětství mimořádný talent. Již ve 12-ti letech hrál v Olomouci veřejně. Jednalo se o recitál, kde v programu zazněly „České tance“ B.Smetany, Beethovenova

Appassionata“ a výběr Chopinových etud. Na doporučení prof. J. Svobody se nechal otec v r.1926 pracovně přeložit do Prahy, kde se Josef stal studentem gymnasia a současně začal studovat klavír na pražské konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1933 a potom i na její mistrovské škole u prof. K. Hoffmeistera (1933-38)

J. Páleníček byl neobyčejně vzdělaný a všestranný duch. Jeho intelekt ho nenechával nikdy dlouho klidným. (Ve svých 20-ti letech podnikl se svým kamarádem cestu do Afriky na kole)

V tomto pětiletém časovém období mistrovské školy vystudoval zároveň i práva na Karlově universitě v Praze. Na konzervatoři studoval kompozici u Otakara Šína a na mistrovské škole u samotného V. Nováka. Přípravu na svou pianistickou dráhu završil ještě studiem v Paříži na „École normale musique“. Klavír studoval u A. Cortota a kompozici u A. Russela a D. Alexaniana.(1936-38).

Byl to právě Diran Alexanian, který mu umožnil velkou veřejnou přehrávku před nejslavnějším francouzským pianistou Alfredem Cortotem…

Hrál svoji klavírní sonátu, kterou napsal ve svých 22 letech. Cortot byl nadšen ne jen klavírem, ale i kompozicí. V roce 1938 mu nabídl spolupráci asistenta na již zmíněné École normale musique, kde v té době byl ředitelem. Páleníček ale odmítl. Padla i památná věta: „Chci se vrátit do své vlasti a k matce. „To také ukazuje na neobyčejně silné vlastenecké motivy ...

MARTA MAREČKOVÁ OKO