Doc. Mudr. JIŘÍ ABRAHAM, CSc. 9. díl -PRAHA
V Kralovicích působil pan doc. asi tři roky. Zatím co on po stránce odborné rostl, jeho žena měla pocit opačný. Nic nemohlo nahradit Prahu s jejími přáteli a jejím životním stylem. Dostavil se neúnosný stesk a touha po návratu.
A tak nakonec opustili Kralovice a vrátili se do Prahy, kde prvním místem se stala nemocnice „Na Karlově.“ Otázkou bylo, kam ale mladá rodina svou hlavu složí... Svůj první byt dostali v Praze 3, Žižkov. Tam se jim narodilo i druhé dítě, syn Jiří. Na Karlově v nemocnici působil pan docent až do jejího zbourání. Po její asanaci nastoupil do DFN (Dětská fakultní nemocnice) na rentgen.
PRAHA DFN A KLINIKA MOTOL
Nová klinika Motol byla na svou dobu exklusivně vybavená. Speciálně RTG oddělení, tedy jeho, mělo převážně aparáty Fy SIEMENS, což předčilo i mnohé dobře vybavené německé kliniky. Díky tomu jeho práce vybízela i k vědecké činnosti, které se aktivně chopil. Věda je bádání a druh poznání, které v daném oboru posunuje laťku výše s daným cílem, kde se dílčí výsledky vědecké činnosti dokumentují publikacemi, které nové poznatky prezentují. Cíl této práce dr. Jiřího Abrahama byl zaměřen na moderní diagnostiku poruch močení u dětí. Diagnostika onemocnění močového ústrojí vyžadovala komplexní hodnocení a to jeho pracoviště v Motole umožňovalo. Pan docent upozorňoval na všech svých přednáškách, že základem je rentgenové vyšetření metodou mikční cystouretrografie s minimální zátěží dítěte. Prokázal, že poruchy močení jsou často provázeny infekcí. Zásadní otázkou pro něj bylo, proč se poruchy odlišují a co je příčinou. Prokázal, že je nutné rozlišit organickou příčinu od funkční. Jeho vyšetřovací metoda toto umožnila. Tak se usměrnila i cílená lečba.Tím se dosáhlo vyléčení pacienta- dítěte.
Protože nových poznatků přibývalo a vybaveni v DFN nestačilo pro jeho vědeckou práci, chybělo CT, přijal nové místo retgenologa na klinice v Praze Na Homolce, kde také zakončil svou lékařskou a vědeckou karieru.
Co dodat:
Snad už jen to, že:
28.4 1977 byl jmenován Csc,
Dosáhl tří atestací: z pediatrie 1959, z rentgenologie I.st. 1966, atestace II.st. z rentgenologie 1970.
1.8.1986 jmenován docentem pro obor rentgenologie a radiografie.
PUBLIKACE:
MONOGFAFIE: „Moderní radiodiagnostika poruch mikce dětí“
VĚDECKÉ ČASOPISY: Přes 200 prací z toho cca 15% v zahraničním tisku
FILMY: Průkopnické s vědeckou tematikou
PŘEDNÁŠKY V HEIDELBERGU
ZAHRANIČNÍ KONGRESY: v Německu Švýcarsku, Holansku, Belgii, Maďarsku, Francii.
Ještě na závěr bych chtěla poděkovat fenečce Lízince, která nás seznámila a tím způsobila, že vznikla tato malá monografie.. „Lízinko díky! Nikdy na Tebe nezapomenu!“ MM
