JOSEF PÁLENÍČEK-KLAVÍRISTA, PEDAGOG A PROPAGÁTOR ČESKÉ HUDBY 2. díl
Páleníčkovy aktivity měly neobyčejně široký záběr. Jeho činnost lze rozdělit do tří proudů, které se vzájemně prolínají. A to: Koncertní činnost, která se datuje od roce 1936 -jednak jako sólový pianista a současně se věnoval dlouhá léta komorní interpretaci, skladatelské činnosti a v neposlední řadě činnosti pedagogické a organizátorské.
Od roku 1949 byl sólistou České filharmonie, od roce 1957 sólistou Moravské filharmonie v Olomouci. Na své pianistické cestě sólisty se prosadil ve všech slohových oblastech. Vynikal zejména ve svém podání skladeb L. van Beethovena, J. Brahmse, Smetany, C Debussyho a svých dvou největších lásek a to: B. Martinů a L. Janáčka, jejichž byl velkým propagátorem zejména ve Francii. Sám říká: „Studiem Janáčkova klavírního díla se zabývám dlouho, více než čtyřicet let a nemám pocit, že jsem u konce. Cítím za každou jeho notou, jeho frází ethos, a ten nemá konečna. Připadá mi jako Zeus, obklopený svitou těch bohů a polobohů dvacátého století, třímající neomylně vševládnoucí žezlo. Po dlouhá léta se snažil vyhmátnout tu božskou tvář, která svým vlastním dialektem dokázala promlouvat slovy, majícími všelidskou platnost.“
MARTA MAREČKOVÁ OKO
